A to jste ještě s ÚP nejednala z pozice zaměstnavatele. To byste se teprve vztekla. Vytvoříte pracovní místa, chcete na ně nejlepší možné uchazeče a ÚP Vám naháže tolik klacků pod nohy, že uvažujete o tom, že to radši vzdáte.

Prozradíte, jaká je vaše kvalifikace? Ta původní před rekvalifikací?

Pracovala jsem v bankovnictví. A ráda bych se rekvalifikovala na daně a účetnictví,

Uz za casu moji babicky a jejiho rozvodu to fungovalo podobne. Tenkrat sla babicka primo za jejich sefem a tazala se:

,,Prosimvas, prominte, ale co to tu mate za krá*u?''

On se hluboce zamyslel, nacez se zeptal: ,,Kterou myslite?''

a to počkejte až déle neseženete práci (dnes už to je většinou po 30) a potkáte se se sociálním úřadem...to je teprve masakr...

Pokud bydlíte s někým, kdo pracuje nebo má důchod, máte úspory, stavební spoření nebo vůbec majetek, tak na sociální úřad ani nemá smysl chodit.

se divím že jste tam tu verbež nevy***ovala...

Rekvalifikace? Školení z počítačové a finanční gramotnosti (které většina lidí nepotřebuje a které nikomu k zaměstnání nepomohou). Alternativou je účetnictví, po jehož absolvování víte zhruba totéž co před tím, případně účetnictví na PC bez přístupu k PC, u něhož se předpokládá, že účetnictví bez PC už ovládáte (a zbytek se někde sám doučíte).

Ja osobne bych asi doporucil pri jednani na uradu se ridit jejich pokyny, trpelive a slusne odpovidat na otazky, tazat se pouze kdyz jsem k tomu vyzvan a to take nepodrazdene. Je celkem logicke, ze urednik nemuze mit zvlastni system postupu, vysvetlovani pro kazdeho uchazece kdyz je jich tam vic, cili musi pouzit takovy, aby si byl jist, ze vse pochopi i ten nejpomalejsi. To, ze neco nefunguje casto neni osobni vec uredniku, kteri snad vetsinou jednaji podle narizeni shora a systemy nezvadeji. Chce si to hlidat emoce a chovat se k lidem pratelsky. Urednici jsou take jenom lide co zapasi s predepsanou byrokracii, pristupoval bych k nim slusne. V Ceske republice si nepamatuji ani jednou, ze bych mel s jakymkoliv urednikem nejaky problem. Jestli je nekdo podrazdeny (nevzpominam si, ze bych zazil), tak tomu nejakou vaznejsi pozornost nevenuji, beru to maximalne jako nesympatie s chovanim konkretniho cloveka, a urad nebo stat do toho nezatahuji. Jestli nekde maji spatny system, tak budu spis vinit casto pro me neznamou, zodpovednou, nadrizenou osobu, ktera system zavedla. Vylivat si osobni frustrace a vztek nad systemem na jeho pouhych vykonavatelich, je podle me spatne a kontraproduktivni.

to plusko bylo že to beru jako ironii ...znám případy kdy zákon jednoho kontaktního místa úřadu funguje tak že člověk musí docházet na tři úřady každý v jiné části města a nemalé finanční náklady nervy a papírování a neustálé pokusy o vyškrtnutí většinou způsobem nevyplacení přiznané dávky a hurá načerno se dostavte ...Jedná se o Prahu náklady přes 517 korun z minimální podpory...

Vy jste dobře ťápnutá. Paní z nějakého centra je k Vám schovívavá, rozumná a vy toho zneužijete abyste si otevřela hubu na úřadě  Opravdu, co kdyby z toho ta paní měla problémy, jste normální? Jen kvůli tomu abyste na ni vítězně vyštěkla, že Vy poradit nepotřebujete?

První vlna referentek a referentů Úřadů práce počátkem 90. let minulého století byla vytvořena z propuštěných a nepoužitelných soudružek a soudruhů ze zrušených podnikových a závodních kádrových oddělení - a potom se tato dobře placená místa dědila v rodinných klanech, systémem z matky na dceru, z otce na syna, z děda na vnuka atd. - takže kontinuita kvality práce tohoto úřadu co do stupně potřebné arogance, je trvale zaručena.

Kdysi jsem také chtěla zkusit rekvalifikaci, abych zvýšila svoje spektrum hledané práce. Požádala jsem svoji pracovnici, která byla docela milá o přihlášení na kurz účetnictv(stejně už jsem řadu podkladů pro účetního připravovala. Poslala mne za kolegou, který to měl na starosti. Ač jediná, čekala jsem před jeho kanceláří dlouhých 40 minut. Když mne vpustil, vysvětlila jsem mu, co chci.... Ten člověk fungoval jako robot na úsporný režim - bez reakce, bez pohledu na mne, beze slova začal vyplňovat nějaké papíry. Když promluvil, nebylo ho skoro slyšet. Nicméně jako optimistka jsem tedy čekala na kýžený kurz, který měl začít za 14 dní. Když se termín blížil, nervozně jsem mu volala - slabý, umírající hlas mi ooznámil, že se čeká na schválení... Asi za dva dny, mi volala ta moje paní a radostně mi hlásila, že mi kurz byl schválen... Zkrátím to - místo na účetnictví, mne která už jednu dobu pracovala i pro PC animaci a s řadou dalších programů poslali na Základy práce s PC, tedy něco, co už jsem dávno uměla, možná lépe než oni.... Taky žasnu, proč oni berou plat ze státní kasy a mají svoje jistotky...