Čtvero pražských rotund
Sv. Máří Magdalena
Mám slabost pro rotundy. Obzvláště pro Sv. Martina na Vyšehradě. Je jak malovaná. A stojí na kouzelném, posvátném místě. Všude kolem sebe má dostatek prostoru, takže se můžeme kochat pohledem ze všech stran. Tohle místo je moje srdeční záležitost. Už dlouhá léta.
Byla postavena za za krále Vratislava II.,tedy v poslední třetině 11. století. a zřejmě sloužila jako farní kostel vyšehradského předhradí. Po vítězství husitů nad císařem Zikmundem v roce 1420 jako zázrakem unikla zbourání.
V období třicetileté války byla využívána jako prachárna, později jako skladiště. Obnovena byla v roce 1719, kdy starý románský vstup nahrazen barokním portálem a položena nová dlažba.. Během dělostřeleckých útoků byla roku 1757 opět poškozena. Ještě dnes můžeme vidět ve zdivu jednu z pruských dělových koulí. V roce 1784 byla rotunda císařem Josefem II. zrušena .
V polovině 19.století měla být zbourána kvůli stavbě silnice z Nového Města na Pankrác. Hrabě Karel Chotek se tenkrát zasadil o její záchranu. Musela však být částečně přestavěna, aby vchod nezasahoval do silnice. V apsidě byla zřízena kuchyně, do klenby proražen otvor pro komín a stavba byla pronajímána jako obydlí pro chudinu.
Až na konci 19.století rotundu vykoupila vyšehradská kapitula a nechala ji obnovit podle návrhu architekta Antonína Bauma, čímž dostala nynější podobu. Byla provedena reromanizace, do nového vstupu na jižní straně byl zasazen novorománský portál s motivy z Vyšehradského kodexu. Byla upravena okna lucerny, doplněny štukové římsy a okna dostala nové barevné vitráže. Novorenesanční oltář, který je zhotovený ze sliveneckého mramoru, malbami vyzdobil J. Sequens.
Rotundu Sv. Kříže Menšího jsem objevila nedávno a zcela náhodou při svých toulkách po Starém Městě. V těsném objetí podstatně mladších obytných domů působí poněkud nepatřičně. Ale je to překrásný pozůstatek dávno zašlých časů. Procházíte se mezi domy a najednou se naprosto nečekaně octnete v jiném světě.
Podle legendy stojí rotunda na místě rybníka, do něhož byla vhozena dívka ukřižovaná za přijetí křesťanství proti vůli rodičů. Za noční bouře se údajně jako Boží znamení kříž s mrtvým děvčetem vynořil a vztyčil se nad rybníkem. Lidé rybník vypustili, nešťastnici křesťansky pohřbili a rybník zasypali. Na jeho místě postavili kostelík, v němž čestné místo patřilo onomu dřevěnému kříži, po němž byl kostel pojmenován. Při opravě základů rotundy byl prý ztrouchnivělý kříž nalezen.
Nachází se na křižovatce Konviktské ulice s ulicí Karoliny Světlé, ve středu unikátního urbanistického kříže staré Prahy, kde byla vystavěna patrně po roce 1125.
Nevelká jednoduchá stavba má okrouhlou loď a půlkruhovou apsidu na východní straně. V apsidě a lodi byly zazděny keramické nádoby, natočené hrdlem do vnitřního prostoru, které měly zlepšovat její akustiku.
Rotunda byla v předhusitské době farním kostelem, fara zanikla v době husitských válek, kolem se rozprostíral hřbitov.
Za vlády Josefa II. se z kaple stalo skladiště. V roce 1860 měla památka ustoupit stavbě nového domu. Teprve zásahem Umělecké besedy se ji podařilo zachránit. Rotundu odkoupila ze soukromého vlastnictví rada města a architekt Ignác Ullmann se zavázal zdarma obnovit exteriér stavby a zároveň také navrhl oltář, který vyzdobil malíř Jan Popelík. Pozůstatky gotických nástěnných maleb ze 14. století opravil František Sequens, nejvzácnější gotickou freskou je Klanění tří králů. Nad presbytářem je umístěn obraz Zvěstování Páně z roku 1870 od Petra Maixnera. Pozemek rotundy odděluje od ulice ozdobný novorománský plůtek s motivem českých šípkových růží podle návrhů Josefa Mánesa. Při rekonstrukci byly pod dlažbou objeveny pozůstatky původní cihlové podlahy a části náhrobků ze 13. století. Při úpravě okolí byl nalezen vzácný denár knížete Jaromíra z roku 1012.
Jako další v pořadí je Rotunda svatého Longina na Novém Městě v ulici na Rybníčku. Tahle stavba mě zprvu nijak zvlášť nezaujala – nestojí na pěkném místě a na můj vkus je příliš hubená a vytáhlá - ale do naší čtveřice patří.
Podle pověsti prý byla původně pohanskou svatyní a teprve příchod křesťanství ji změnil v katolický kostelík. Podle historických pramenů byla postavena na počátku 12. století a nejprve byla zasvěcena sv. Štěpánovi. Sloužila jako farní kostelík osady Rybníček, která se v těchto místech rozvíjela od 10. století a byla obklopena hřbitovem, užívaným za moru a pro cizince.
Po založení Nového Města pražského v polovině 14. století nechal Karel IV. vystavět nový farní kostel sv. Štěpána. Rotunda pak byla přesvěcena na počest sv. Longina, jehož ostatky Karel IV. přivezl z jedné ze svých cest po Itálii. Sv. Longin byl římský voják, který o Velkém pátku probodl Kristovi srdce oštěpem. Poté však svého činu hluboce litoval, utekl z vojska a žil desítky let jako poustevník, než byl vypátrán a popraven.
V 17. století byla stavba barokně upravována.
Vroce 1783 byla rotunda nařízením Josefa II. zrušena a stalo se z ní skladiště. V polovině 19.století při výstavbě nové ulice Na Rybníčku měla být zbořena, ale Společnost Národního muzea v čele s Františkem Palackým se zasadila o její záchranu. V letech 1929 – 34 byla důkladně opravena. Tehdy byly odkryty románské sloupy, pilíře lucerny, vítězný oblouk původní románské apsidy a rekonstruován barokní oltář z roku 1762.
Rotunda sv. Máří Magdaleny stojí zcela mimo historické jádro města. Najdeme ji uprostřed městské části Přední Kopanina na samém severozápadním okraji hlavního města Prahy. Okolo kostela se rozprostírá malý, zídkou ohrazený hřbitov.
Rotunda byla postavena zřejmě ještě v průběhu první poloviny 12.století z drobných opukových kvádříků, dobývaných pravděpodobně přímo z místního lomu, který je dodnes známým zdrojem tohoto materiálu. Centrální stavba byla tvořena válcovou lodí, půlkruhovou apsidou a hranolovou věží. Přístup světla zajišťovala 4 symetricky umístěná okna v lodi a 1 v ose apsidy. Žádné z oken se nedochovalo v originální podobě. Všechna jsou výsledkem přestavby realizované v letech 1852 až 1858 stavitelem Karlem Wiesenfeldem, kdy byla taktéž přistavěna barokní pravoúhlá předsíň, která v současnosti plní funkci hlavní lodi. Zaklenutí hlavní stavby bylo tehdy obnoveno dřevěnou konstrukcí namísto kamenné, která se zřítila v roce 1779, a věž byla znatelně zvýšena. Za původní středověká jsou dnes považována jen dvě okénka, jedno v přízemí západní strany věže, druhé na jihovýchodní straně apsidy.
Podobně se nedochoval původní portál v jižní stěně patra věže, který umožňoval vlastníkovi raně středověkého panského sídla, situovaného nejspíše jižně od kostela, navštěvovat bohoslužby přímo po vysuté lávce.
Z inventáře kostela vyniká opukový oltářní reliéf s výjevem Ukřižování, nejistého stáří, snad z druhé poloviny 17. století. Za zmínku dále stojí obraz Klanění Tří králů s postranními postavami sv. Václava a sv. Ludmily od Josefa Hellicha z roku 1861 a obraz sv. Máří Magdaleny od Viléma Kandlera. Ze staršího vybavení se dochovala gotická pískovcová křtitelnice. Okenní vitráže pocházejí z 90. let 20. století. Zatím poslední rekonstrukce objektu byla dokončena roku 2000.
V roce 2007 byl realizován poslední archeologický výzkum v souvislosti s odvlhčením obvodového zdiva rotundy a odstraněním železobetonového věnce, kterým byla stavba v období reálného socialismu zcela nevhodně opatřena. Tento výzkum potvrdil původní předpoklad provázání hranolové věže s lodí rotundy.
Přestože její současná podoba byla rozsáhlou rekonstrukcí z 19.století deformována, představuje Rotunda sv. Máří Magdaleny klenot českého románského stavitelství.
Marcela Štolová
Ochrana před svobodou
Invesuji už od roku 1994. Sice ne přímo do akcií, ale prostřednictvím otevřených podílových fondů. Za tu dobu jsem zažila spostu drobných a několik markantních vzestupů a pádů.
Marcela Štolová
Braňme si svobodu
Nedá mi to, abych s vámi nesdílela pár zamyšlení o „pandemii“ Covid-19. Říkáte si, přoč pletu dohromady virus a svobodu? Že tam není žádná souvislost? Ale ano, já ji tam vidím.
Marcela Štolová
Sarzeu - všechno je jinak!
Po dvou krásných, i když skromných, dnech ve Vannes se chystám pokračovat do Sarzeau, kde mám předplacený týden v domku u moře. Naštěstí.
Marcela Štolová
Bez peněz do Vannes nelez!
Jako každoročně se vracím do své milované Bretaně. Tentokrát je plán takový, že poletím sama, budu nasávat atmosféru a po 9 dnech za mnou přijedou autem Zdeněk s Danny. Ono se řekne, poletím sama. Létání nesnáším.
Marcela Štolová
Francouzský šikula
Během mého letošního letního pobytu v Bretani jsem se dostala k dennímu tisku jen jednou, ale ve OUEST FRANCE mě zaujaly hned dva články. Oba se týkaly počinů Emmanuela Macrona. Mohlo by se zdát....
Marcela Štolová
Co chtějí Kazisvěti?
Jakási Ska Keller, zelená euro poslankyně dostala skvělý nápad jak na ty neposlušné Čechy. Nechtějí žádné uprchlíky a uprchlíci nechtějí k nim, protože je tam nic pěkného nečeká.
Marcela Štolová
Záhada neexistujících uprchlíků
Slýchám názory, že u nás se nic neděje, k nám přece žádní „uprchlíci“ nemíří, náš sociální systém pro ně není atraktivní, tak proč to řešit. Jestli tu jsou anebo nejsou, toť otázka. Nebo spíš záhada
Marcela Štolová
Ministerstvem proti dopravě
Při svých cestách po českých, moravských a slezských silnicích cítím narůstající bezmoc a zároveň i úžas, co všechno je v našich končinách možné a co je nám předkládáno jako normální.
Marcela Štolová
Levice, pravice, migrace.
Je to už rok, co se do Evropy začaly valit nekonečné zástupy migrantů. Už rok můžeme sledovat naprosto nepochopitelné reakce politiků, kteří v duchu pochybné politické korektnosti rezignovali na ochranu vlastních občanů
Marcela Štolová
Chlouba národa křišťálově čistá.
O víkendu jsme se vypravili na pražský Slavín, abychom naší malé gymnazistce ukázali, kde leží velikáni českých dějin. Procházíme mezi náhrobky, hledáme známá jména a vzpomínáme.
Marcela Štolová
Hoste, zaplať a vypadni!
Vydali jsem se s přítelem na výlet do Nového Města nad Metují. Prohlídka malebného centra spojená s obědem a posezením s kamarádkou. Vybrali jsme si hotelovou restauraci U Broučka přímo na náměstí.
Marcela Štolová
Migrace – Co nás čeká?
Česká republika je spolu se Slovenskem, Polskem a Maďarskem neustále kritizována, že odmítá povinné kvóty na přerozdělení uprchlíků. Prý máme být solidární a převzít zodpovědnost.
Marcela Štolová
Proč jenom západní Evropa?
Ze všech stran se na nás valí uprchlická témata. Jsou nám předkládány srdceryvné obrázky zbídačených, strádajících běženců. Pohnuté příběhy lidí, kteří v obavách o holý život prchají před útrapami války.
Marcela Štolová
Pyrenejské Dejá vu
Probudil ji prudký pohyb. Mrkla na displej. 22:58. Poslední časový údaj, který zaregistrovala před usnutím, byl 22:55. Spala 3 minuty. Pouhé 3 minuty! V autobuse se prostě spát nedá!
Marcela Štolová
Osamělá
Lenivě se protáhla na uváleném letišti. Už odešel, ale dozvuky vášně jí ještě vibrovaly tělem. Cítila jak otevřeným oknem pronikl závan čerstvého mořského vzduchu a načechral její dlouhé vlnité kadeře.
Marcela Štolová
Povídka - Prázdniny u moře
Procházíme městem. Městem! Spíše než město na mě Albena působí jako obrovský hotelový komplex. Není tu nic jiného než samé hotely a restaurace. Našlapuji opatrně. Všude v ulicích je plno střepů.
Marcela Štolová
Povídka - Šumavská zkratka 2/2
Pokračování: „Tohle už je vážně divný!“ vybuchla Petra po další půlhodině bez ukazatelů. „Hm, taky to okolí je nějak divočejší a pešinka je skoro neznatelná“, musela jsem připustit. Do mysli se mi vkrádala nepříjemná, i když vysoce pravděpodobná, myšlenka: „Co když jsme přehlídly odbočku?“ Petru nejspíše napadlo to samé, protože okamžitě vystřelila: „Co teď? Vrátíme se? Jo, vrátíme!“
Marcela Štolová
Povídka - Šumavská zkratka 1/2
Do pokoje pronikají poslední paprsky jarního sluníčka. Dnes byl nádherný den. Je sice už květen, ale sem na Šumavu přichází jaro později. A možná s o to větší razancí. Cítím tu voňavou sílu probouzející se přírody. Škoda, že jen zpoza okna. Dnešek jsem totiž strávila v posteli.
Marcela Štolová
Můj Múz
Tak mě tak napadlo, jak moc máme rozdílné povahy, můj přítel a já. A taky jak moc je ta rozdílnost pro mě inspirativní. On je pro mě inspirativní. Vždyť On je taková moje Múza...
Marcela Štolová
Putování za českými rotundami 8.
V dnešním pokračování se vydáme k dalším dvěma románským stavbám, které pocházejí s největší pravděpodobností ze 13.století. A čeká nás cesta dlouhá předlouhá, protože tyto dvě krasavice od sebe dělí ze všech rotund v Čechách nejdelší vzdálenost.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 | další |
- Počet článků 112
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1453x
Dívám se, poslouchám.... a žasnu...
Budete- li mít něco na srdci, můžete mi napsat na marcelastolova@centrum.cz