Sarzeu - všechno je jinak!
Naštěstí, protože bez karty a vzhledem k tomu, že jsem první 2 dny utratila za vlak a hotel polovinu veškeré hotovosti, si nemůžu příliš vyskakovat.
Od Anne vím, že pojedu autobusem č. 7, ale nevím přesně odkud. Autobusové nádraží je hned u vlakového, ale bez označených stání, a o pár metrů dál je zastávka městské linky. Jdu se pro jistotu přeptat na informace. Ovšem dáma za okýnkem ochotou zrovna neoplývá.
„Do Sarzeau jede linka 7.“
„To já vím, ale odkud? Támhle z té zastávky jede taky linka 7, ale městská.“
„No to já nevím,“ uzavřela debatu. Zajímalo by mě, co vlastně ví.
Autobus mi pojede ve 14 hodin, ale půjdu se podívat už v poledne- Pro jistotu, abych viděla odkud bude vyjíždět. Vida, polední bus odjíždí z parkoviště, linka č.7, směr Sarzeau. Spokojeně odcházím, abych se před 14.hodinou vrátila. Posadím se a čekám. Lidí přibývá, nálada houstne. Jedna paní se rozčiluje, že mezi letáčky chybí ten s jízdním řádem do Sarzeau.
„Do Sarzeau? Je to tenhle, linka č.7“, poučuji ji zasvěceně.
Sedá si ke mně na lavičku hovorná Afričanka s dětmi. Zapřádá rozhovor, chce se bavit, nabízí piškoty. Já jakožto osoba plaššího založení se zdvořile omlouvám a prchám korzovat.
Konečně přijíždí autobus. Na tabuli má nápis Sarzeau, ale číslo má 24 a přijel o 10 minut dřív. To je divné. Na informační tabuli se o lince 24 nic nepíše. Nastoupit? Nenastoupit? Raději nastoupím, co když ta sedmička pak nepojede. Vecpu se do busu mezi posledními na najdu si místečko vzadu.
Nedá mi to a ptám se spolucejstujících. Ano, normálně jezdí č.7, ale začal platit prázdinový jízdní řád a přes léto prostě jezdí č.24. Změna jízdního řádu během dne? To jsem ještě neslyšela. Vždyť v poledne to jelo ještě postaru! Na změny jízdního řádu v Bretani mám však celkem štěstí.
Mí dobří spolucestující mi přetlumočují jména zastávek, která řidič nesrozumitelně mumlá. Konečně jsme v Sarzeau. Vystupuji a se mnou i ta africká rodinka.
„Á vy jste tady taky, Madame. Kam máte namířeno? Mohli bychom pokračovat společně.“
Omlouvám se, mám domluvený odvoz.
Přijíždí Anne a odváží mě do maličké vesničky. Před chvílí jsem se dozvěděla, že Zdeněk s Danny nepřijedou v sobotu za týden, ale až o 2 dny později. To ale není žádný problém, ujistí mě Anne. Takhle z hlavy sice neví, jestli bude mít dalšího nájemníka, ale může mě případně na ty 2 dny ubytovat v podkroví. Paráda!
Byteček mám krásný. K moři jsou to 2 km, kde je v kempu i nejbližší obchůdek s nejzákladnějšími potravinami. Na první nákup mě vezme Anne autem do města. A cestou mi sdělí nemilou novinu. Na ty další 2 dny mě ubytovat nemůže, protože přijede syn s rodinou. No, to jsem zvědaví, kam se vrtnu. Zjišťuji, že inzerovaný internet nefunguje. V Bretani, potažmo v celé Francii nemám s připojením dobré zkušenosti.
Sarzeau |
No nic, i kdybych se připojila a našla si nějaké jiné ubytování, tak to bez karty stejně nemám jak zaplatit. Zbývá Zdeněk, ten to určitě zařídí. Starosti o budoucnost pouštím k vodě a užívám si moře, slunce a výletů. Nedaleko mého bydliště se rozkládá vodní hrad Suscinio – středověká rezidence Bretaňských vévodů. O kousek dál, 6km od mého bydliště leží Penvins krásná kaple na břehu moře. V Penvins je také krámek o něco větší než ten v kempu, ale díky zapomenuté platební kartě se moc rozšoupnout nemůžu. Zpravidla vystačím s 1 bagetou na den. Zní to sice děsivě, ale když k tomu přidám slané bretaňské máslo, rajčátka, občas klobáska nebo sýr, tak si vlastně žiju nad poměry :-)
Suscinio |
Dozvídám se, že mi Zdeněk zajistil ubytování na mládežnické ubytovně v Quiberonu. Pokoj pro 7 osob. Po idylickém týdnu v samostatném bytečku v rodinném domku to bude trochu sešup, ale aspoň nebudu nocovat pod mostem.
Penvins |
Marcela Štolová
Ochrana před svobodou
Invesuji už od roku 1994. Sice ne přímo do akcií, ale prostřednictvím otevřených podílových fondů. Za tu dobu jsem zažila spostu drobných a několik markantních vzestupů a pádů.
Marcela Štolová
Braňme si svobodu
Nedá mi to, abych s vámi nesdílela pár zamyšlení o „pandemii“ Covid-19. Říkáte si, přoč pletu dohromady virus a svobodu? Že tam není žádná souvislost? Ale ano, já ji tam vidím.
Marcela Štolová
Bez peněz do Vannes nelez!
Jako každoročně se vracím do své milované Bretaně. Tentokrát je plán takový, že poletím sama, budu nasávat atmosféru a po 9 dnech za mnou přijedou autem Zdeněk s Danny. Ono se řekne, poletím sama. Létání nesnáším.
Marcela Štolová
Francouzský šikula
Během mého letošního letního pobytu v Bretani jsem se dostala k dennímu tisku jen jednou, ale ve OUEST FRANCE mě zaujaly hned dva články. Oba se týkaly počinů Emmanuela Macrona. Mohlo by se zdát....
Marcela Štolová
Co chtějí Kazisvěti?
Jakási Ska Keller, zelená euro poslankyně dostala skvělý nápad jak na ty neposlušné Čechy. Nechtějí žádné uprchlíky a uprchlíci nechtějí k nim, protože je tam nic pěkného nečeká.
Marcela Štolová
Záhada neexistujících uprchlíků
Slýchám názory, že u nás se nic neděje, k nám přece žádní „uprchlíci“ nemíří, náš sociální systém pro ně není atraktivní, tak proč to řešit. Jestli tu jsou anebo nejsou, toť otázka. Nebo spíš záhada
Marcela Štolová
Ministerstvem proti dopravě
Při svých cestách po českých, moravských a slezských silnicích cítím narůstající bezmoc a zároveň i úžas, co všechno je v našich končinách možné a co je nám předkládáno jako normální.
Marcela Štolová
Levice, pravice, migrace.
Je to už rok, co se do Evropy začaly valit nekonečné zástupy migrantů. Už rok můžeme sledovat naprosto nepochopitelné reakce politiků, kteří v duchu pochybné politické korektnosti rezignovali na ochranu vlastních občanů
Marcela Štolová
Chlouba národa křišťálově čistá.
O víkendu jsme se vypravili na pražský Slavín, abychom naší malé gymnazistce ukázali, kde leží velikáni českých dějin. Procházíme mezi náhrobky, hledáme známá jména a vzpomínáme.
Marcela Štolová
Hoste, zaplať a vypadni!
Vydali jsem se s přítelem na výlet do Nového Města nad Metují. Prohlídka malebného centra spojená s obědem a posezením s kamarádkou. Vybrali jsme si hotelovou restauraci U Broučka přímo na náměstí.
Marcela Štolová
Migrace – Co nás čeká?
Česká republika je spolu se Slovenskem, Polskem a Maďarskem neustále kritizována, že odmítá povinné kvóty na přerozdělení uprchlíků. Prý máme být solidární a převzít zodpovědnost.
Marcela Štolová
Proč jenom západní Evropa?
Ze všech stran se na nás valí uprchlická témata. Jsou nám předkládány srdceryvné obrázky zbídačených, strádajících běženců. Pohnuté příběhy lidí, kteří v obavách o holý život prchají před útrapami války.
Marcela Štolová
Pyrenejské Dejá vu
Probudil ji prudký pohyb. Mrkla na displej. 22:58. Poslední časový údaj, který zaregistrovala před usnutím, byl 22:55. Spala 3 minuty. Pouhé 3 minuty! V autobuse se prostě spát nedá!
Marcela Štolová
Osamělá
Lenivě se protáhla na uváleném letišti. Už odešel, ale dozvuky vášně jí ještě vibrovaly tělem. Cítila jak otevřeným oknem pronikl závan čerstvého mořského vzduchu a načechral její dlouhé vlnité kadeře.
Marcela Štolová
Povídka - Prázdniny u moře
Procházíme městem. Městem! Spíše než město na mě Albena působí jako obrovský hotelový komplex. Není tu nic jiného než samé hotely a restaurace. Našlapuji opatrně. Všude v ulicích je plno střepů.
Marcela Štolová
Povídka - Šumavská zkratka 2/2
Pokračování: „Tohle už je vážně divný!“ vybuchla Petra po další půlhodině bez ukazatelů. „Hm, taky to okolí je nějak divočejší a pešinka je skoro neznatelná“, musela jsem připustit. Do mysli se mi vkrádala nepříjemná, i když vysoce pravděpodobná, myšlenka: „Co když jsme přehlídly odbočku?“ Petru nejspíše napadlo to samé, protože okamžitě vystřelila: „Co teď? Vrátíme se? Jo, vrátíme!“
Marcela Štolová
Povídka - Šumavská zkratka 1/2
Do pokoje pronikají poslední paprsky jarního sluníčka. Dnes byl nádherný den. Je sice už květen, ale sem na Šumavu přichází jaro později. A možná s o to větší razancí. Cítím tu voňavou sílu probouzející se přírody. Škoda, že jen zpoza okna. Dnešek jsem totiž strávila v posteli.
Marcela Štolová
Můj Múz
Tak mě tak napadlo, jak moc máme rozdílné povahy, můj přítel a já. A taky jak moc je ta rozdílnost pro mě inspirativní. On je pro mě inspirativní. Vždyť On je taková moje Múza...
Marcela Štolová
Putování za českými rotundami 8.
V dnešním pokračování se vydáme k dalším dvěma románským stavbám, které pocházejí s největší pravděpodobností ze 13.století. A čeká nás cesta dlouhá předlouhá, protože tyto dvě krasavice od sebe dělí ze všech rotund v Čechách nejdelší vzdálenost.
Marcela Štolová
Srážka s úředníkem aneb kterak mě semleli na Úřadu práce.
Již nějaký čas nemůžu najít práci. Poctivě odpovídám na inzeráty, rozesílám životopisy, obcházím pracovní pohovory ... a nic. Tak jsem si řekla, že zvýším svou atraktivitu na trhu práce absolvováním rekvalifikačního kurzu.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 | další |
- Počet článků 112
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1453x
Dívám se, poslouchám.... a žasnu...
Budete- li mít něco na srdci, můžete mi napsat na marcelastolova@centrum.cz