Hoste, zaplať a vypadni!

Vydali jsem se s přítelem na výlet do Nového Města nad Metují. Prohlídka malebného centra spojená s obědem a posezením s kamarádkou. Vybrali jsme si hotelovou restauraci U Broučka přímo na náměstí.

Ve 2 hodiny po poledni jsme si objednali Cmundu po kaplicku a Bramborovou placku plněnou ostrou masovou směsí. Objednali jsme si a čekali na kamarádku, se kterou jsme zde chtěli strávit příjemné odpoledne.

Ale přinesené jídlo pro nás bylo zklamáním – v ostré masové směsi byly místo masa samé flaksy se sádlem a uzené maso nebylo možné ukrojit – bezděky jsem si vzpoměla na film Křidýlko nebo stehýnko a na výrobky firmy Tricatel.

Dříve než jsem dobojovala svůj marný boj s neukrojitelným uzeným, přišla servírka a beze slova položila na náš stůl cedulku REZERVÉ OD 15 HODIN. Nezájem, jestli hodláme setrvat déle a konzumovat. Nezájem, jestli třeba nečekáme nějakou společnost. Chování obsluhy hovořilo jasnou řečí: „Hoste, nejsi zde vítán, tak se tu zbytečně nezdržuj. Takže zaplať a vypadni!“

Říká se, že každá zkušenost je dobrá. S tímto tvrzením lze jen souhlasit. Díky tomu víme, že až příště navšívíme Nové Město nad Metují, tak této restauraci se zdaleka vyhneme. Ale nebude to kvůli nevyhovující kuchyni.

Jsem chápavá. Dokážu pochopit, že prostě omylem koupili uzené ze stoletého vepře, které úporně odolávalo veškerým snahám kuchaře připravit maso alespoň trochu stravitelně. A dokážu pochopit, že kuchař si kvůli vážné oční chorobě nevšiml, že místo masa zpracoval třesoucí se tuk.

Ale dát cedulku REZERVÉ na již obsazený stůl bez jakéhokoliv slůvka omluvy či domluvy s hostem, to se prostě nedělá!